Vše o Nhl 07 a Counter Striku

CS 1.6 a Nhl 07

recenze

  • Ještě před spuštěním jsem si pročetl několik článků a recenzí ohledně nejnovějšího pokračování nesmrtelné hokejové série NHL. Ani jsem nebyl překvapen, jak tento ročník dopadl. Než jsem tedy hru zapnul, byl jsem se hrou jakž takž seznámen dopředu. Jsem si jistý, že většina z Vás už má také jisté zkušenosti a jestli ne, následující řádky Vám pomohou.
Češi do toho !
  • Jak už název napovídá, tento rok se pro Českou republiku uspořádalo překvapení. Trochu bych to poupravil a řekl, jak pro koho. Série NHL už pár let není jen NHL, ale postupem času jsme si mohli zahrát v nejvyšších soutěžích ve Švédsku, Finsku a Německu. Tento rok konečně oficiálně přibyla i Česká Extraliga se všemi 14 týmy. Nejen, že si evropské týmy můžete zahrát přátelské zápasy, ale už si konečně zahrajeme i Dynasty mód za všechny evropské ligy (a tím pádem i tu naši). Je to příjemné, když děláte kličku s Hlinkou a střílíte góly s Irglem. Druhý velký český upgrade přišel s českými komentátory Petrem Vichnarem a Robertem Zárubou. Po několika ukázkách a ohlasech jste jistě zjistili, že taková pecka to není a ona opravdu není. První zápas možná budete nadšení, ale vzápětí zjistíte, že opakující se hlášky a časté nesrovnalosti se situací na ledě nejsou zrovna dvakrát příjemné. Můžu Vám říct, že po chvilce si na to zvyknete a nebudete na to reagovat. Dabing ve skutečnosti není zas tak špatný (až na některé opravdu toporné a trapné hlášky), ovšem návaznost, s jakou se hlas komentátora spojuje s děním na ledě se blíží k nule. Věty jako: „Střílí a golman chytá puk a je vyloučen“ jsou naprosto nesmyslné. Záruba působí svižným dojmem a celé to zachraňuje, Vichnar jenom přicmrndává a kdyby tam nechyběl, myslím, že bych to nepoznal. Ovšem příjemné zpestření, a ty miliony vět, co museli oba komentátoři zvládnout, to klobouk, který momentálně nemám na hlavě, dolů.
Ovladatelnost a hraní v zápase
  • Zase další sliby a utopické návrhy nemohly v novém díle chybět. Sliby jsou chyby a u EA to platí stonásobně. Začneme od píky. Menu doznalo změny co do grafiky se týče, ale co do obsahu, je téměř totožné jako díl minulý a vlastně i předminulý a přepředminulý. Potěší fakt samostatné nakonfigurování klávesnice nebo ovladače. Pokud máte gamepad (nejlépe Logicech RumblePad), můžete si hodit nohy na gauč a být v klídku. Jestliže patříte k těm lidem, pro které znamená klávesnice všechno, začněte se litovat, nebo skočte do krámu a za pár stovek si ovladač kupte. Proč ? Problém je v tom, že u gamepadu je možnost nakonfigurovat si tlačítka na obranu a útok zvlášť, ale u klávesnice to jde jen dohromady a dvojice funkcí je se sebou spjata pevněji, než siamská dvojčata spojená svářečkou. Vše jde nastavit podle Vašeho zvyku až na jednu dvojici tlačítek. Funkce přihrávky a označení hráče není kupodivu společná, ale úplně rozdílná a tak dojde ke zbytečně dalšímu tlačítku, na které si budete muset nějakou dobu zvyknout. Samozřejmě, že se na to zvyknout dá a během několika zápasů už to budete mít „v ruce“, ale je to zbytečnost, kterou EA nedomysleli, nebo to udělali naschvál kvůli gamepadu, ale nebudeme na ně házet veškerou špínu. Až se prokoušete nastavením, konečně si zahrajete. Dejte si ihned nejtěžší obtížnost, protože i pakůň s pokličkou na hlavě by se netrápil na jednodušší hře. Hra vypadá asi tak, že si děláte co chcete. Klidně i při oslabení zamknete soupeře ve třetině a zkoušíte golmanovu pozornost. Znatelně je vidět redukce one-timeru, čímž by spadla hranice gólů na zápas na takových 6-7. Co ale počet branek zvyšuje, jsou propagační střely, nahození a všechny možné varianty střelby. Je chvályhodné, že one-timer už není jedinou gólovou akcí, ale zbytečných gólů by mohlo být asi o ¾ méně. Co se týče obránců a obrany celkově, je to obdobné, jako v předchozích X dílech. Oponent se Vám sice snaží jít do těla, ale 2-3 přihrávky to hravě vyřeší a rázem jedete 3 na 0. Beci jsou ještě nějak podezřele pomalí (samozřejmě na výjimky alias S. Niedermayer) a vůbec, střední pásmo v této hře naprosto neexistuje a nehraje žádnou roli. Brankáři jsou strašně nevyrovnaní. Ze zmiňovaných one-timerů jsou téměř neprůstřelní, ale pouštějí tak náhodné góly, že ani náhodné být nemůžou. Rada, jak z toho ven a chtít co nejrealističtější hokej je: nastavte si vše ve prospěch oponenta, vytužte defenzívu, snižte rychlost a možná se Vám dostane výsledku o 3-4 gólech, ale opětovné výhry na Vaší straně. Dalším problémem je příliš vysoká produktivita soupeře. Z 10 střel dostanete minimálně 2 góly a jestli si počítač zamane dát v tu chvíli gól, zabránit mu nedokážete. Čili ten, kdo často střílí, vyhraje. Co se týče multiplayeru, ten doznal také minimálních změn a je to o tom samém, takže tady se rozepisovat nebudu. Už jsem ale načrtnul módy, tak se na ně podívejme trochu podrobněji.
Módy
  • Módy se také nijak zvlášť nezměnily. Editor je opět zábavný, ovšem nepřináší nic převratného. Stále si měníte vzhled hráče hlavně v obličeji a oblékáte ho do výstroje. Tentokrát máte na výběr ze všech vyhlášených hokejových značek přes Bauer, Nike, nebo Easton až po CCM či JOFU. Jinak na Vás čeká klasická nabídka. Přátelský zápas (exhibice), nájezdy, turnaj nároďáků, sezóna a Dynasty mód. Ten se opět z minulých dílů nezměnil a zůstává na stejném principu. Zvolíte si profil GM a tým, za který budete hrát. Podepíšete smlouvy se svými hráči, podíváte se po volných hráčích, pozměníte sestavu a začnete hrát. Pak už to je ten samý kolotoč. Zahrajete zápas, dostanete pár e-mailů a hrajete dál, popř. se Vám zraní hráč a budete muset sáhnout na lavičku. Mezi novinky patří přání Vaše majitele, co od Vás v příštím zápase očekává, trochu větší dřina při získávání vylepšení a majitelova důvěra x nedůvěra k Vaší práci od čeho se odvíjí stanovený cíl pro aktuální sezonu. Měnit hráče ani není potřeba, v klidu vyhrajete celou ligu bez jednoho prodeje a nákupu. Hráči jsou daleko vyrovnanější a 90 % hráčů má overall nad 80. Už větší roli hrají v Dynasty módu finance. Už si nemůžete manuálně nastavit cenu lístků nebo dárky fanouškům a musíte se spokojit s tím, co máte. Je zaveden platový strop a tím pádem nemusí být zrovna nejlepší, abyste měli několik hráčů s vysokým platem. A co tedy dělat, aby všechno tohle klapalo ? Vyhrávat. To bohatě stačí a jestli jste si přečetli několik desítek řádků výše, můžete se radovat předem.
Grafická a hudební stránka
  • Stejně jako moře funkcí i grafika se moc nezměnila. Hranaté hlavy trenérů, nepřirozeně tvarovaná výstroj a grimasy hráčů, to vše zůstalo. Dokonce i většina radostí z gólů zůstala totožná a přidaly se jen asi 3, aby se neřeklo. Hudba je přesným opakem grafiky a jak už je v EA zvykem, licence dělá divy. Moc známé kapely tu nehledejte, ale soundtrack se nese v punk rockovém stylu, což mě osobně potěšilo. Na next-gen platformách to musí být zcela jistě jiné kafe, ale my páni pcčkáři to máme těžké viďte.
Gilotina se blíží
  • Takže si to shrňme. Grafika se nezměnila, čili to bych ještě snesl. Módy a editory zůstaly až na pár výjimek nezměněny. Hra byla sice překopaná, ale úplně špatně a vlastně obráceně. Místo gólů z kombinací teď začneme nahazovat kotouče, což nebyla vůbec šťastná volba. EA se opět dušovalo, že na hře bude pracovat několik hokejistů, co hráli aktivně profesionální hokej. No tak buď to byl jen marketingový trik, nebo ti „hokejisti“ viděli brusle poprvé, když zapnuli NHL 07. Jediné, z čeho mám nepopíratelnou radost je soundtrack a česká Extraliga. České komentáře se také zrovna nevyvedly nejlépe, ale snaha se musí cenit. Kupodivu tu máme stejný díl, jako předchozí s aktuálními soupiskami a pár inovacemi. Hra Vás ale bavit nebude dlouho a pokud nespíte s hokejkou a bruslemi na nohách, NHL 07 se raději vyhněte. Skoro litr a půl by za to dal jen sběratel NHL série nebo nějaký psychicky narušený jedinec s IQ menším, než Forrest Gump po mrtvici. Ano, je to tak. 07-čka nedopadla dobře a nechtěl jsem to říct, ale EA mě k tomu donutily – snad příští rok.
 
© Johny